Rozdíl v účinnosti mezi dvouhřídelovými a jednohřídelovými drtiči se projevuje především v principu práce, konstrukčním řešení, použitelných scénářích atd. Následuje konkrétní srovnávací analýza:
Základní princip fungování a strukturální rozdíly
1. Jednohřídelový drtič
- Konstrukční prvky: Je zde pouze jedna hlavní rotující hřídel, na které je umístěno více nožů (pohyblivé nože), a pevné uložení nožů (pevný nůž).
- Princip činnosti: Pohyblivý nůž je poháněn k otáčení hlavním hřídelem a s pevným nožem se vytváří střižná síla, která trhá, stlačuje nebo řeže materiál na malé kousky.
- Výkonové charakteristiky: Výkon je relativně koncentrovaný a závisí na točivém momentu a otáčkách jediného hlavního hřídele.
2. Dvouhřídelový drtič
- Konstrukční prvky: Lopatky na obou hřídelích jsou uspořádány tak, aby tvořily "ozubené soukolí".
- Princip činnosti: Dva hřídele se otáčejí v opačných směrech a nože stříhají a trhají materiály proti sobě, přičemž se k drcení materiálů využívá tření a vytlačovací síly mezi hřídeli.
- Výkonové charakteristiky: Součinnost obou hřídelí má větší točivý moment a silnější schopnost uchopit a rozdrtit materiál.
Porovnání účinnosti: dvojitá hřídel vs. jednoduchá hřídel
1. Efektivita zpracování
Dvouhřídelový drtič:
- Výhody: Díky mechanismu dvouhřídelového synchronního stříhání je schopen lépe uchopovat materiály, zejména je vhodný pro zpracování vysoce houževnatých, velkoobjemových nebo zapletených materiálů (např. plastových sudů, pneumatik, kovového šrotu atd.). Vzhledem k tomu, že obě hřídele působí současně, materiál se po vstupu do drtící komory rychle "zakousne" a roztrhne, čímž se sníží prokluzování nebo zasekávání.
- Účinnost: vysoká rychlost drcení, velká kapacita zpracování, vhodné pro scény vyžadující účinné hrubé nebo střední drcení.
Jednohřídelový drtič:
- Výhody: jednoduchá konstrukce, relativně vysoká rychlost, vhodné pro zpracování křehkých, sypkých nebo maloobjemových a středněobjemových materiálů (např. domácího odpadu, papíru, plastové fólie atd.).
- Efektivní výkon: V případě tvrdých nebo houževnatých materiálů může být k dokončení drcení zapotřebí více otáček, což trvá dlouho.
2. Energetická účinnost
Dvouhřídelový skartovač:
Díky koordinované práci obou hřídelů je rozložení točivého momentu při drcení rovnoměrnější a zpracovatelský výkon na jednotku spotřeby energie je vyšší. Je vhodný zejména pro zpracování tvrdých materiálů a není náchylný k vypnutí v důsledku přetížení.
Jednohřídelový drtič:
Jelikož se spoléhá na točivý moment jediného hlavního hřídele, může při zpracování tvrdých materiálů vyžadovat vyšší výkon s relativně vysokou spotřebou energie a snadno může dojít k přetížení motoru v důsledku zaseknutí materiálu.
3. Rozdíl v účinnosti v příslušných scénářích
Dvouhřídelový skartovač:
Relativně vzato je dvouhřídelový drtič vhodnější pro zpracování tuhého průmyslového odpadu s velkým objemem, vysokou pevností a složitou směsí. Ke střihání a trhání používá dva nožové hřídele otáčející se v opačných směrech, nespoléhá se na ovládání sítem a dokáže rychle zpracovat velké nebo obtížně drtitelné materiály, jako jsou odpadní pneumatiky, kovové skořepiny, nárazníky automobilů, sudy od oleje, elektrické skříně a velké kusy tvrdých plastů. Dvouhřídelové drtiče se proto často vyskytují ve velkých recyklačních centrech, na třídicích linkách domácího odpadu, v místech zpracování elektronického odpadu a na dalších místech s vysokými požadavky na kapacitu drcení.
Z hlediska účinnosti zpracování má dvouhřídelový drtič vyšší zpracovatelskou kapacitu. Jeho dva nožové hřídele mohou rychle kousat a drtit materiály společným otáčením, dokonce i vysoce pevné předměty, jako jsou kovové sudy a pneumatiky, lze snadno rozdrtit. Objem zpracování za jednotku času je obvykle několikanásobně vyšší než u jednohřídelového modelu, což je vhodné pro průmyslové scénáře, které vyžadují vysoce výkonné zpracování. Vzhledem k tomu, že není třeba hydraulického tlačení, má zařízení dobrou kontinuitu provozu, vhodnou zejména pro dávkový provoz.
Jednohřídelový drtič:
Jednohřídelové drtiče jsou vhodné především pro zpracování materiálů s lehkou strukturou, středním objemem, měkkým materiálem nebo silnou houževnatostí. Mezi běžné předměty zpracování patří plastové výrobky, pryž, vlákna, dřevo, kabely, papír a filmové materiály. Jejich konstrukční provedení je obvykle vybaveno hydraulickým tlačným zařízením, které zajišťuje plynulé a stabilní tlačení materiálu k řeznému hřídeli, čímž se dosahuje účinného drcení. Vzhledem k tomu, že jednohřídelový drtič lze použít se sítem, má silnou schopnost kontrolovat velikost částic výstupního materiálu a je vhodný pro procesy, které vyžadují jemné drcení nebo následnou regranulaci.
Přestože jednotková zpracovatelská kapacita jednohřídelového drtiče je relativně nízká, jeho výhodou je, že velikost částic výstupního materiálu je rovnoměrnější a lépe kontrolovatelná. Sítový systém, který nese, může kontrolovat velikost výstupního materiálu, což je vhodné pro rafinované zpracování. Pro některá odvětví, která vyžadují následnou granulaci, lisování nebo vysoce kvalitní recyklaci, je tato kontrolovatelnost nezbytnou podmínkou. Kromě toho má jednohřídelový stroj nízkou hlučnost při provozu, jednoduchou údržbu a vyšší provozní bezpečnost, takže se široce používá v odvětvích recyklovaných surovin, jako jsou plasty, dřevo a guma.
Další faktory ovlivňující účinnost
Konstrukce čepele a odolnost proti opotřebení:
Dvouhřídelové nože drtiče jsou obvykle vyrobeny z legovaných materiálů (např. manganová ocel, karbid), které jsou odolnější proti opotřebení a vhodné pro dlouhodobé zpracování tvrdých materiálů, čímž se snižuje četnost výměny a nepřímo se zvyšuje účinnost.
Jednohřídelové nože drtiče věnují větší pozornost ostrosti řezu a jsou účinné při zpracování měkkých materiálů, ale při zpracování tvrdých předmětů se snadno opotřebovávají a vyžadují pravidelnou údržbu.
Způsob krmení a velikost výsypky:
Dvouhřídelové drtiče jsou obvykle vybaveny zařízeními pro nucené podávání (např. lisovacími podavači), které mohou podávat materiál nepřetržitě a mají relativně rovnoměrnou velikost výsypu, což je vhodné pro velkovýrobu.
Jednohřídelové drtiče se spoléhají na to, že materiál padá do drtící komory pod tíhou, mají pomalou rychlost podávání a velké kolísání velikosti výsypu, což je vhodné pro malé a střední scénáře.
Složitost údržby:
Dvouhřídelové drtiče mají složitou konstrukci a jejich údržba (např. seřízení nožů a mazání ložisek) trvá dlouho. Pokud není údržba prováděna včas, může to ovlivnit účinnost.
Jednohřídelové drtiče se snadno udržují a jsou vhodné pro malé provozy s vysokou frekvencí, které vyžadují rychlé spuštění a zastavení.
Jak si vybrat: Návrhy pro rozhodování o prioritě efektivity
Upřednostňujte dvouhřídelové drtiče:
- Potřeba zpracovávat vysoce tvrdé, houževnaté a velkoobjemové materiály (např. tuhý průmyslový odpad, vyřazené automobily a velké kusy odpadu).
- hledají vysokou kapacitu zpracování a nízkou spotřebu energie nebo potřebují nepřetržitý a stabilní provoz (např. hrubé drcení na předním konci výrobní linky).
Upřednostňujte jednohřídelové drtiče:
- Zpracovávejte měkké, křehké, malé a středně velké materiály (například odpadky z domácností, potravinový odpad a plastové lahve).
- Omezený rozpočet, malá lokalita nebo potřeba flexibilně měnit typy zpracovávaných materiálů (např. malá recyklační stanice).
Stručně řečeno, jednohřídelové a dvouhřídelové drtiče mají své výhody a jsou vhodné pro různé materiály a požadavky na zpracování. Podle skutečného scénáře použití, vlastností materiálu a výrobních požadavků pomůže rozumný výběr typu zařízení zlepšit celkovou účinnost zpracování a provozní přínosy.
